OLDŘICH SCHNABL * digitální grafika

Narozen  13.  dubna 1938  v   Příkazích
u Olomouce. Člen Unie výtvarných umělců Olomoucka, Unie výtvarných umělců České republiky a Klubu konkretistů Kk3 v Hradci Králové.
     V dnešní době neomezených možností si spousta mladých lidí nedokáže představit, jak ustavičně musel Schnabl pracovat, aby mohl svou lásku k umění ukázat světu. Padesátá léta tehdy mladému výtvarníkovi nedovolovala tuto činnost rozvíjet a po studiích se musel vyučit sla-dovníkem, kterým zůstal až do branné povinnosti. Po odsloužení se již k vyučenému řemeslu nevrátil, a pomalu začal postupovat po cestě za svým vysněným povoláním.
 Jeho cesta začala, dost ironicky, v aranžovně Pramen, kde náplní jeho práce bylo navrhovat design výloh. Schnabl neměl žádné oficiální výtvarné vzdělání. Rady a zkušenosti přebíral od starších umělců, ke kterým docházel na soukromá sezení a učil se přímo od nich. Jeden z prvních malířů, který mladého Schnabla přijal, byl Stanislav Menšík (malíř), později Jan Rajlich st. (přední český grafik) a do třetice Lubomír Scheider (olomoucký malíř). Nutno podotknout, že v té době se grafika dělala ručně, a tato zkušenost se přenáší i do Schnablových nynějších počítačových grafik. Jména jeho učitelů mají dnes v českém světě umění velkou váhu, a rozhodně si nemohl vybrat lépe. Nejvíce přínosná byla však spolupráce s Lubomírem Schneiderem, ze které si odnesl nejen zkušenosti a informace, ale i dlouholeté přátelství. Z tohoto přátelství později vzešel i nápad digitální grafiky.
     V roce 1960 dostal možnost studovat Lidovou školu umění, kde potkal další spřízněnou duši v podobě Pavla Kotase (malíř)
a Miroslava Dočkala (malíř). Po vystudování pracoval  v  reklamních  ateliérech  jako  návrhář
a grafik, ale v tomto případě nebylo moc možností jak vyjádřit svou kreativitu. Volné tvorbě se tedy věnoval jen pro vlastní potěšení a přístup k ní měli pouze blízcí kamarádi, přátelé a rodina.
     Po revoluci se Schnabl mohl konečně zvolna nadechnout. Listopadová revoluce přinesla nové příležitosti a možnost podnikat. Založil si proto reklamní firmu Tipstudio, která byla jednou z prvních firem tohoto druhu
v Olomouci. Nové podmínky využil pro rozvoj technologie v tisku a reklamě. Mohl tak využil svůj umělecký potenciál naplno, nezávisle a bez kádrového dozoru.
     Na jeho hlubším uměleckým poznáním mají zásluhu jeho přátelé Miloslav Stibor (významný český fotograf), František Bělohlávek (malíř a grafik), Zdeněk Kučera (jeden z hlavních představitelů české geometrické abstrakce) a Jiří Hastík (malíř a kurátor výstav). S digitální grafikou splynul v roce 2002, a od té doby je to Schnablova životní "femme fatale".
     Jako umělec je Schnabl velmi aktivní. Uspořádal četné množství svých autorských výstav, a na mnoha kolektivních výstavách se podílel. Vystavuje v České republice i v zahraničí. Mezi jeho velké aktivity patří podílení se na chodu Unie výtvarných umělců Olomoucka, pro kterou nově organizuje společenské setkání umělců a  jejich  přátel  Múzyálles.  Zorganizoval
a převzal iniciativu za pořádání výstav v Galerii hotelu Flora.
                                                                                                     Marie Mičková